Malá brambora-holka stojí sama na úzkém kousku zorané zeminy, kolem ní je vidět jen jemný prach a několik hrudek hlíny, které zdůrazňují kreslený, komiksový styl scény. Její tělo je oválné, hladší než u bojových brambor, ale i ona má drobné prasklinky a jednu lehkou jizvu, která jí dodává dojem, že už také něco zažila. Na hlavě má malou, trochu oprýskanou přilbu, která je jí lehce velká a naklání se na jednu stranu. Přes ni je přivázaný úzký proužek pytloviny, který se třepotá v jemném modrooranžovém světle, jako by foukal slabý vítr. Její oči jsou velké, výrazné a lehce zaoblené, s přátelským, povzbudivým pohledem. Jednou drobnou "ručičkou" – jednoduchým, vykukujícím výhonkem – mává nahoru, energicky a radostně. Z jedné praskliny ve slupce jí vyrůstá malý nazelenalý klíček, který připomíná pramen vlasů spadlý přes tvář. Na těle má uvázaný tenký proužek látky jako jednoduchou sukýnku, jen lehce načmáraný, aby styl zůstal jednoduchý a kreslený. Celá scéna je tichá a čistá, bez pozadí, pouze měkké modravé světlo s teplým oranžovým okrajem naznačuje atmosféru většího světa za ní – ale tady je jen ona, malá, statečná brambora, která mává s jemnou, optimistickou energií.